LenkaBilaBlogMoudra od jiných lidí, která mne zaujala ...

Co se skrývá pod výrazy Industry 4.0 / Průmysl 4.0 ?

Publikováno 29.11.2017 v 14:07 v kategorii TRENDY, přečteno: 11x

V posledních dvou letech se nejen v technicky zaměřených odborných časopisech, článcích a propagačních materiálech výrobců elektronických systémů, ale také v politických pořadech a rozpravách stále častěji zmiňuje výraz „Industry 4.0“, či v ČR také „Průmysl 4.0“. Co se pod ním doopravdy skrývá a jaký má význam? To jsem se pokusil krátce shrnout v následujících řádcích.
Co je Industry 4.0 / Průmysl 4.0 ?


Pod těmito výrazy se neskrývá žádné označení konkrétní normy, komunikační sběrnice, popis konstrukce strojů a zařízení. Nedeklarují žádné konkrétní postupy, neobsahují žádné konkrétní návody. V angličtině „Industry 4.0“, v němčině „Industrie 4.0“ a v českém prostředí „Průmysl 4.0“ jsou výrazy označující dnes již celoevropskou iniciativu manažerů velkých evropských firem a vládních činitelů napříč EU, které mají „rozhýbat“ ve společnosti poptávku po nových moderních spotřebních a průmyslových technologiích a urychlit tak vývoj robotizace a moderních plně automatických řídících systémů, co nejvíce nezávislých na lidské obsluze.


V rámci EU pak česká vláda převzala také tuto iniciativu a „přeložila“ do výrazu „Průmysl 4.0“. K tomu vydala i takovou českou brožuru, co si pod tímto pojmem představuje (viz pdf příloha článku).


Proč iniciativa Industry 4.0 vlastně vznikla ?



Dá se říct, že je to tzv. hi-tech strategie EU pro blízkou i vzdálenou budoucnost a má pomoci EU udržet se na špičce technologického vývoje spolu se zeměmi jako Japonsko, USA a dnes i Čína. S tím však také souvisí nutná změna většiny aspektů fungování lidské společnosti tak, jak ji známe dnes, protože nové budoucí předpokládané automatizované a robotické systémy všeho druhu mají v relativně krátké době jedné či maximálně dvou generací kompletně změnit chování lidí i celé společnosti, nároky na znalosti, dovednosti, zaměstnanost, i tak základní věci jako jsou svoboda a bezpečnost. Jak to bude skutečně v praxi vypadat, se přou mnozí psychologové, sociolové, vědci i technici, ale i dle mého názoru se v rámci témat „zajištění větší bezpečnosti“ a „ekologie“ a na nich navázaných dalších témat (např. doprava atd.) opravdu dojde k výrazným změnám, kde elektronické automatizační a robotické systémy budou hrát hlavní roli.


Počátek iniciativy byl v Německu, kde spojila síly společnost Siemens s německou vládou, pro vznik intenzivní a cílené propagace vývoje nových technologií nejen pro automatizaci průmyslu, ale i domácností pod označením Industrie 4.0. Následně se k této iniciativě připojily i ostatní evropské výrobní společnosti a země a vznikl tak fenomén, kterému se opravdu podařilo nakonec až nečekaně silně rozhýbat diskuzi a následně i zájem o využití nových technologiích automatizace a robotizace. Zvláště v posledním roce. Pod výrazem Industry 4.0, společně s výrazem IoT (Internet of Things), se jakoby sjednotil doposud poměrně nejasný směr dalšího vývoje techniky a technologií.


Vývoj a vznik nových technologií moderní digitální komunikace a robotizace samozřejmě probíhá trvale a kontinuálně, ale jakoby v prvním desetiletí 21. století nebylo pro ně vhodné společné důrazné označení, které by na ně zaměřilo pozornost nejen odborné veřejnosti, ale hlavně laické veřejnosti, redaktorů populárně-naučných časopisů, knih a televize. Prostě chyběl vhodný termín, který by zaštítil pod sebou všechny nové možnosti moderní techniky a elektroniky, jasně vyjadřoval nové směřování vývoje západní civilizace a svojí jednoduchostí podpořil a rozšířil diskuzi o ní na veřejnosti i hlavně v politických kruzích. S výrazem „Industry 4.0“, resp. Průmysl 4.0, mohou o moderním vývoji jakoby moderně mluvit i politici, kteří fakticky o samotných technologiích až takové detailní povědomí nemají, ale potřebují se k dané problematice vyjadřovat.


Osobně jsem též až do minulého roku nevěnoval tomuto výrazu moc velkou pozornost, ale po tom, co jsem si všiml, jak velký vliv začíná mít na úrovni manažerů firem a v obecné veřejné diskuzi lidí, pochopil jsem jeho významný společensko-psychologický význam.


Jaká vize se skrývá pod označením Industry 4.0 / Průmysl 4.0 ?

Velmi zkráceně řečeno, jde dle oficiálních vyjádření o tzv. 4. průmyslovou revoluci, která již započala a která má zahrnovat kompletní digitalizaci, robotizaci a automatizaci většiny současných lidských činností pro zajištění větší rychlosti a efektivity výroby přesnějších, osobitějších, spolehlivějších a levnějších produktů, současně pro efektivnější využití materiálů a ekologičtějšímu průmyslu i lidskému životu.


Na průmyslové úrovni má jít o nahrazení manuální lidské práce robotizací, současné „manuální“ zadávání výrobních dat a postupů má být nahrazeno automatickým elektronickým předáváním informací mezi materiály, polotvary, obrobky a jednotlivými zpracovatelskými stroji, sklady atd. prostřednictvím zapisovatelných RFID čipů umístěných na každém materiálu, věci a produktu. Ve vnitropodnikovém prostředí má být lidská síla v přepravě komponent a materiálů v rámci výrobního procesu nahrazena automatizovanými dopravními prostředky od skladů jednotlivých komponent a materiálů až po sklad hotových finálních výrobků.


V oblasti mezi firemní přepravy a dopravy dojde k automatické řízení logistiky opět na základě sdílení dat pomocí RFID čipů materiálů a produktů a automatickému předávání potřebných dat mezi databázovými systémy běžícími na různých navzájem internetem propojených velkých datových serverech (tzv. Cloudech). Všechny tyto změny budou hlavně iniciovány touhou ušetřit náklady a ještě více zefektivnit a zrychlit výrobu.


V oblasti obecné dopravy mají být dopravní prostředky řízené lidmi postupně nahrazeny zcela automatizovanými, navzájem bezdrátově komunikujícími stroji, které budou navzájem koordinovat svůj pohyb pro efektivnější provoz a využití prostoru a tím snížení ekologické zátěže.


V oblasti zemědělství se asi více prosadí automatizované robotické stroje / traktory, které sami obdělají pole i následně zpracují plodiny. Ale vzhledem k množství malých farmářů a poptávce po tradičních bio potravinách asi bude zemědělství více a déle „odolávat“ úplné automatizaci a stále si udrží velký podíl lidské ruční i intelektuální práce. Podobná situace bude i ve zdravotnictví, které si musí nutně zachovat „lidský formát“.


Osobní kontakt, zvláště v obchodně – podnikatelské sféře, bude postupně z většiny nahrazen systémem šířením 3D audiovizuálních zpráv a virtuální realitou z důvodu pohodlí, vysokých finančních i časových nákladů cestování a také z důvodu ekologie (snížení zatížení přírody přepravou osob).


Významné změny mají i ve spojistosti s automatizovaným průmyslem nastat v oblasti domácností a běžného bydlení, kde mají být jednotlivé domácí systémy (např. vytápění, větrání / klimatizace apod.) i domácí spotřebiče (lednička, pračka, multimediální systémy, vysavač aj.) vzájemně elektronicky propojeny z pohledu datové komunikace a jejich vzájemná koordinovaná spolupráce bude maximalizovat efektivitu a současně spotřebu médií (elektřina, voda, atd.). Možnost vzdáleného ovládání přes smartphone je zde jen jedna z funkcí, ale automatizovaný dům by měl sám reagovat na změny teploty, CO2, vlhkosti, aktuální ceny elektřiny a vody, počtu osob v něm aktuálně se nacházejících a podle těchto i dalších parametrů řídit chod a bezpečnost celé domácnosti i zásobování bez lidské intervence.


Na společensko-sociální úrovni má jít v důsledku výše uvedených změn o přeměnu chování společnosti, změně přístupu marketingu a reklamy, změně výuky a výchovy dětí, změně zdravotního a pojišťovacího systému z důvodu automatickému sběru a rychlého automatizovaného vyhodnocení velkého množství informací a personálních dat o chování a potřebách jednotlivých skupin obyvatelstva i samotných jednotlivců. Ve výsledku půjde zajisti přesné cílení služeb, designu a vlastností vyráběných produktů i pro menšinové skupiny obyvatelstva. S velkým úbytkem lidské ruční práce však bude nutné také změnit koncepci trhu práce, vyplácení důchodů, i ostatních aspektů společensko-duchovních hodnot lidí. Mnoho lidí tak bude pravděpodobně pracovat buď v oblasti návrhu a servisu výše uvedených automatizovaných systémů, sociálních služeb a péče, v oblasti umění, designu, sportu a také bio-zemědělství a samozřejmě zdravotnictí. Otázkou zůstává, jak moc budou lidé vyžadovat tradiční rukodělné a bio výrobky a udrží či zvýrazní tzv. retrománii. To může více či méně působit jako jakási protisíla a opozice k výše nastíněné automatizaci...


Závěr

Zatímco 18. století má většina lidí spojena s první průmyslovou revolucí a prosazením páry, 19. století se rozšířením tovární strojové výroby a zahájení využívání el. energie, 20. století s masovým rozšířením využití elektrické energie a ropy ve všech aspektech lidské činnosti, pásovou výrobou, vesmírnými lety a nakonec elektronickými médii a vznikem počítačů,21. století se zatím jeví znamení elektronické vzdálené komunikace do lidského života. A to do té míry, že je již přestáváme vlastně vnímat, že dokonce je začali cíleně a bez nátlaku používat i lidé staršího (důchodového) věku, což je logicky skupina obyvatelstva s největší „odolností“ proti závádění novinek.


I když k velkohubým prohlášením politiků a velkých manažerů jsem vždy poměrně rezervovaný, musím při detailnějším rozboru současné situace vědy, ekonomie a sociálně-společenské situace uznat, že pokud v blízké budoucnosti nedojde k nějaké nenadálé velké celosvětové katastrofě, určitě rychle dojde k významné změně života lidí ve velké části současného globalizovaného světa. Na uprchlících valících se do Evropy z blízkého východu i Afriky je jasně patrné, že často nemají moc velké znalosti, ale přesto mají mobilní telefon v ruce. Začíná totiž platit to, co jsem svým přátelům a známým říkal již před více než 20 lety: „Věřte mi, že v budoucnu bude miniaturní mobilní telefon levnější a dostupnější než rohlík“. Což v roce cca 1995 znělo jako Sci-fi , ale dnes od této vize již nejsme moc daleko...


Odkazy:

PřílohaVelikost
PDF iconprumysl_40_23stran_publikace_vladycr.pdf2.21 MB

ZDROJ: https://automatizace.hw.cz/mimochodem/co-je-se-skryva-pod-vyrazy-industry-40-prumysl-40.html