Oblečení nebudeme prát ani měnit, udělá to za nás, tvrdí belgická návrhářka Jasna Rokegem

Firma Adidas letos v dubnu představila boty s podrážkou, kterou si každý může navrhnout podle sebe. Vyrábí se pomocí 3D tisku, a dokonce za cenu, kterou platíme za masovou výrobu. Belgická návrhářka Jasna Rokegem jde ale mnohem dál: její oblečení mění tvar i barvu, podle toho, jakou má jeho nositel zrovna náladu.

Návrhářčiny šaty díky implantované nanotechnologii, která reaguje na mozkové vlny, odrážejí to, co zrovna prožíváme, jaké emoce námi cloumají a co si v danou chvíli myslíme. Například když chceme být sami, límec se zvedne a zakryje obličej. 

Když jsme nervózní, šaty problikávají, zatímco v klidu, při dobré náladě, hrají všemi barvami. "Nechci měnit oblečení, ale to, jak o něm lidé uvažují," tvrdí 24letá Jasna Rokegem, jedna z oceněných letošního Světového podnikatelského summitu GES 2017.

Šaty, které mění tvar a barvu podle nálady, jsou fascinující. Je to podle vás budoucnost oděvního průmyslu?

Nejde o šaty, jde o to, abychom zlepšovali sami sebe. Žijeme v dynamické době a tu by mělo odrážet i to, co máme na sobě. Oblečení není jen ochranou před nepřízní počasí, vyjadřuje také naši osobnost – tu utváří náš mozek a oblečení to jen ukazuje navenek. Ve chvíli, kdy náš oděv bude reagovat na to, co si skutečně myslíme a cítíme, stane se prostředkem komunikace. A když se zamyslíme nad tím, jak na nás naše vlastní oblečení reaguje, můžeme zlepšit sami sebe.

Domníváte se, že to je zrovna to, co by měly šaty dávat najevo?

Představte si, že nakonec dojdeme k materiálu, který bude odrážet všechny nečistoty. To znamená, že nikdy nebudeme muset prát.

Jde přece i o vztah s okolním světem. Například jedny z mých šatů jsou díky spolupráci s firmou na výrobu nanotechnologií hydrofobní, neabsorbují vodu, tedy i pot. V další fázi chceme udělat oblečení, které bude antibakteriální, a existuje dost důvodů, proč se na to nedívat pouze z pohledu využití v medicíně. Představte si, že nakonec dojdeme k materiálu, který bude odrážet všechny nečistoty. To znamená, že nikdy nebudeme muset oblečení prát. Módní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Kolik vody ušetříme, když dokážeme propojit technologii a módu? Kolik škodlivých látek se díky tomu nedostane do přírody? To by si lidé měli uvědomit, protože jenom tak můžeme změnit společnost k lepšímu, změnit budoucnost. Prostřednictvím módy je to nejjednodušší, s tím se dokáže ztotožnit každý, protože každý se obléká.

Podle vás spočívá budoucnost lidstva v nošení jednoho kusu oblečení po celý život?

Podívejme se, jak funguje oděvní průmysl dnes. Všechno jde ráz na ráz, kolekce se mění co pár dní, nikoho nenapadne zavádět nové technologie, uvažovat nad tím, jak oblečení funguje. Nejdříve se musíme zamyslet, jaké zdroje má lidstvo k dispozici a jak s nimi nakládá. Na začátku bude potřeba chytrý textil, který se například nemačká a nešpiní. Druhým krokem je výroba oblečení. Moderní architekti běžně využívají 3D programy, v módním průmyslu se podobné myšlenky prosazují velmi pomalu. Přitom vzhled u oblečení řešíme víc než jeho vlastnosti. V současnosti spolupracuji na výrobě 3D scanneru, který nasnímá oblečení v reálné velikosti. Když jej dokážeme zdigitalizovat a promítnout ve virtuální realitě, můžeme jej také jednoduše upravovat. Najdete vzor oblečení, který chcete, a podle vlastního přání si jej upravíte ve virtuální realitě: zkrátíte délku, našijete zipy nebo knoflíky jinam, upravíte výstřih a získáte naprosto unikátní model, který nemá nikdo jiný. Třetím krokem je tisk vlastnoručně vytvořených šatů na domácí 3D tiskárně. A tady dochází k další důležité změně – z fyzických obchodů se plně přesuneme do virtuální reality. To je změna, na kterou se musíme připravit.

Spíš než o oděvní průmysl jde o hi-tech. Jaké firmy s vámi spolupracují?

Chodí za mnou společnosti, jako jsou Deutsche Telekom, Microsoft, Nokia či Volkswagen, a ptají se mě: Jasno, jak bude vypadat budoucnost? Já se snažím dosáhnout naprosto nových výsledků tím, že kombinuji existující technologie. Ve spolupráci s hi-tech společnostmi jsme například vyvinuli lehce uchopitelný předmět (ve tvaru mezi jehlanem a koulí, pozn. autorky), který mění barvu podle toho, jak se zrovna cítíme. Vypadá to jako zábava, ale umíte si představit využití něčeho takového v medicíně, například u pacientů, kteří jsou imobilní, nemohou mluvit či z různých dalších důvodů nedokážou reagovat na otázky lékaře? Podobně je to i v dalších oblastech. Představte si například auto, které mění barvu podle stylu jízdy řidiče. Vlastně tím samo říká ostatním řidičům, pozor na to, koho mám za volantem. Možnosti jsou neomezené, jde o to, aby to lidé akceptovali, aby se na to připravili. A tady vidím svoji úlohu.

Kdy a kde se dá něco podobného koupit?

Soustřeďuji se nyní na spolupráci s jednotlivými společnostmi. Pokud bych k tomu měla vyrábět a propagovat svoje výrobky, selhala bych v obou případech. Teď se snažím všechny přesvědčit, že to je budoucnost. Mám na to krásnou paralelu z minulosti: novináři kdysi udělali anketu mezi lidmi, zda by používali mobilní telefon, kdyby ho měli. Odpověď zněla: Ne, nikdy. A teď jsme ve fázi, kdy už nemáme mobily, ale smartphony, tedy kapesní počítače. Podobný vývoj nutně zasáhne i další oblasti a mým cílem je připravit lidi na to, co se stane. Nyní jsou sice všechny technologie, o kterých mluvíme, velmi drahé, vývoj jde ale dopředu a ceny klesají.

Oslovují vás oděvní firmy, abyste pro ně navrhovala?

Vystudovala jsem oděvní návrhářství, ale oděvní firmy se se mnou nebaví. Oslovují mě technologické firmy, jako je například Microsoft. Už mluvím jejich jazykem. Musíme zkombinovat schopnosti návrhářů s možnostmi moderních technologií. To ovšem záleží na propojení obou oblastí, které mluví jiným jazykem. To je možná těžší než samotná technologie.

Vaše společnost Jasnarok zabývající se interaktivními technologiemi je pořád ve fázi start-upu. Sháníte investory?

Začala jsem s vlastním kapitálem a cizí zatím nechci. Microsoft a další firmy si u mě mohou objednat cokoliv, jejich peníze do firmy ale nyní nepotřebuji. To, co mě v současnosti zajímá, je mentor, někdo, kdo mě bude inspirovat, vést. To nyní potřebuji víc než peníze. Lidí, kteří mají peníze, je spousta, mě zajímá intelektuální kapitál.

ZDROJ: www.m.ihned.cz